Nové veci

Mám rada všetko nové.

Keď dôjde zubná pasta, Jar alebo vitamíny a musí sa otvoriť nové balenie. Starú škatuľku vyhodiť, zo skrinky vyhrabať novú, otvoriť a prvýkrát ucítiť inú vôňu, ochutnať inú príchuť,... Prísľub nových iných voňavých a chutných zajtrajškov.

Novú hudbu.



Nové začiatky, lebo verím v niekoľko druhých a tretích šancí (okrem toho v dobrý úmysel, odpustenie a prezumpciu neviny, v bezúročné pôžičky a že otázky sú dôležitejšie ako odpovede).

Našťastie stále je niečo nové - nový deň, nová challenge, nové topánky, nová kríza, nová láska, nová príchuť pizzy... A keď už naozaj nič, tak vždy je tu nová vlna, Nový prostor alebo aspoň nové korenie.

Ve skutečnosti se nic nezměnilo.

Nadále mě stíhá za světla spavá nemoc a za tmy nespavost.
Nadále dělám věci na poslední chvíli. Ale dělám je dobře. Ha!
Nadále si myslím, že úcta je němá a dočasný zájem je hlučný. A proto o Vás ne(na)píšu.
Nadále neumím zacházet se svými věcmi. Myslím pocity, dobře míněné rady, peníze, a tak no.
Nadále jsem obětí kapitalistického diktátora Steva Jobse.
Nadále nerozumím politice, své kočce, HTML kódování a knihám beatníků.
Nadále rozumím slovenštině, Ireně Obermannové, svému tátovi a kráse okamžiku.


Jen jsem začala poslouchat Suzanne Vega a Petra Kalandru.
A zhubla jsem.
A rozšířila jsem svůj iWorld.
A Fifka umí balit do elka.
A jsou vyprodány Vaše knihy.
A mně se už nikdy nesplní můj sen.

Ve skutečnosti je všechno jinak.