Už dlouho nebyl žádný up-date a taky jsem se na žádný nechystala, prtž nějak není o čem psát a prtž se mi ani psát moc nechce. Sorry. Ale jelikož se některé hladové krky up-datu dožadovali, tak jsem spojila méně nutné s nutnějším a rozhodla se podstrčit sem v převleku za nový up-date slečninu slohovku. Ne že bych Vás chtěla krmit například líčením o úžasné krajině nebo popisem pokoje! SLEČNA totiž psala charakteristiku milované osoby. Takže pokud Vás zajímá, jak vidí SLEČNA CHLAPCE, račte číst. Jo a kdybyste našli náhodou pravopisné či jiné chyby, za které se snižuje známka, prosím pište. SLEČNA by ráda dostala za 1;)
"Po dlouhém rozmýšlení, vybírání, losování a rozhodování jsem si nakonec, doslova za pět minut dvanáct, vybrala, že Vám v následující charakteristice blíže představím svého chlapce. Nabízelo se hodně jiných možností, ale tahle se vracela nejčastěji, tak prostě zvítězila.
Všichni samozřejmě víme, že vzhled není to nejpodstatnější, ale do správné charakteristiky prostě patří. Vzhledem k tomu, že je Tom český muž, je jeho výška nadprůměrná. Statistiky totiž tvrdí, že průměrný Čech měří 180,2cm, a tuto výšku můj přítel o 3 centimetry převyšuje. Tom nepatří mezi lidi lenošící u počítačů a podobných spotřebičů, takže i jeho postava odpovídá člověku, který se v každém ročním období snaží najít zalíbení v nějaké fyzické činnosti. Je tudíž štíhlý, podle svých slov až příliš, a silný. Jak sám říká, nemá moc svalnaté ruce, ale, díky fotbalu, má poměrně svalnaté nohy. Když už jsme u těch nohou, na levém lýtku má velkou jizvu po jednom z nepodařených snowboardových triků. A co se týče rukou, má neskutečně dlouhé a křivé prsty. Příroda mu nadělila tmavé vlnící se vlasy. Těchto kudrlin se Tomáš snaží za každou cenu zbavit. Pod několik prameny vlasů permanentně padajícími do čela má tmavé oči. Každý říká, že jsou krásné, tak na tom asi něco bude. Jsou prostě takové zvláštní. Tomáš umí očima říct hodně, zvlášť když ho znáte déle. Má vystouplé lícní kosti, od kterých se sbíhá nespočet černých chloupků tvořících Tomovu bradku, která mu mimochodem velmi sluší.
Neříkejte, že nemám pravdu.
Teď to důležitější. Je těžké říct, jestli má Tomáš nějakou nejvýraznější vlastnost. Chtěla jsem jí začít, ale uvědomila jsem si, že znám „několik“ Tomášů a „několik“ jeho nejvýraznějších vlastností. Jestliže je se svými kluky a honí se po škole, píchají se špendlíky, rozčilují profesory i své spolužáky, tak je to jednoznačně dětinskost a infantilnost, ztřeštěnost a ohromná vitalita. Ale pak taky existuje „další“ Tomáš, který je na prvním místě hodný a milý. Tento Tomáš dělá vše s ohromnou pečlivostí, s určitou něhou se stará o své blízké a nikoho by nenechal na holičkách. A takovýchto „různých“ Tomů s různými typickými vlastnostmi je nespočet. Objevují se a mizí podle Tomášovy nálady, podle počasí, ročních období, měsíčních fází a jiných, mě zcela záhadných, aspektů. Ale všichni tito Tomové jsou nesmírně charismatičtí a inteligentní, milují sport a hudbu, užívají si života, milují svou rodinu a život, který mu dala. Tento život se snaží prožít naplno a nepromarnit z něj ani sekundu. Jak španělština krásně označuje, žije „mucha marcha“.
Jak jsem řekla, miluje hudbu. A to takovým způsobem že byly v jeho životě roky, kdy nedělal nic jiného, než poslouchal svůj rock. Učil se na kytaru nejlehčí party oblíbených skladeb. Jezdil s tátou po koncertech milovaných kapel. Z tohoto období si do dnešní doby donesl obrovský přehled o hudební scéně. A také o hře na kytaru. V téhle oblasti je nepřekonatelný. Nebudu Vám popisovat, jak dokáže podle prvních dvou taktů poznat každou skladbu, ani jak dokáže výborně hrát na kytaru a ještě ke všemu to vysvětlit začátečníkovi, ale prostě to umí. Další věc, kterou miluje, je pohyb – zaprvé za míčem a za druhé po zasněženém svahu dolů. S fotbalem tuto sezónu nedobrovolně skončil, takže to nebudu moc rozebírat. Ale snowboardingu by se nikdy nevzdal a má velkou touhu se v něm neustále zdokonalovat. Od léta mluví o tom, jak se těší na hory a měsíc před prvním sněhem vytahuje svoje žluté prkno, aby se na něj mohl koukat, leští helmu a brýle a připravuje se. Snowboarding je jeho obrovská láska. Ale tím se neuživí, takže čím by se chtěl živit pan Poláček? Sní o kariéře doktora. Doufá, že po střední škole nastoupí na medicínu a zdárně ji dodělá. Vybírá ještě z několika oborů, ale vzhledem k tomu, že za sebou nemá ještě ani maturitu není s přemýšlením kam spěchat.
Za toto všechno toho člověka nesmírně obdivuji a jsem na něj pyšná. Kdybych věděla, komu poděkovat za to, že s ním smím trávit tolik času, kolik trávím, bylo by to to největší a nejhlasitější „díky“, co kdy svět slyšel. Není pro mě důležitý jako pro muslima cesta do Mekky, jak již někdo řekl. Ale on je pro mě ona Mekka. Až dojdu do Mekky, až pochopím, vše co si myslí, a budu přesně vědět, co kdy udělá a co řekne, až ho stoprocentně poznám, budu v cíli. I když už ne s ním. I muslim musí Mekku opustit. Důležité je do ni dojít, navštívit ji, poznat ji."
Všichni samozřejmě víme, že vzhled není to nejpodstatnější, ale do správné charakteristiky prostě patří. Vzhledem k tomu, že je Tom český muž, je jeho výška nadprůměrná. Statistiky totiž tvrdí, že průměrný Čech měří 180,2cm, a tuto výšku můj přítel o 3 centimetry převyšuje. Tom nepatří mezi lidi lenošící u počítačů a podobných spotřebičů, takže i jeho postava odpovídá člověku, který se v každém ročním období snaží najít zalíbení v nějaké fyzické činnosti. Je tudíž štíhlý, podle svých slov až příliš, a silný. Jak sám říká, nemá moc svalnaté ruce, ale, díky fotbalu, má poměrně svalnaté nohy. Když už jsme u těch nohou, na levém lýtku má velkou jizvu po jednom z nepodařených snowboardových triků. A co se týče rukou, má neskutečně dlouhé a křivé prsty. Příroda mu nadělila tmavé vlnící se vlasy. Těchto kudrlin se Tomáš snaží za každou cenu zbavit. Pod několik prameny vlasů permanentně padajícími do čela má tmavé oči. Každý říká, že jsou krásné, tak na tom asi něco bude. Jsou prostě takové zvláštní. Tomáš umí očima říct hodně, zvlášť když ho znáte déle. Má vystouplé lícní kosti, od kterých se sbíhá nespočet černých chloupků tvořících Tomovu bradku, která mu mimochodem velmi sluší.
Neříkejte, že nemám pravdu.
Úplný fešák přeci ve své nové boardové čepičce a brýlkách:D
Luv ya! :o*Teď to důležitější. Je těžké říct, jestli má Tomáš nějakou nejvýraznější vlastnost. Chtěla jsem jí začít, ale uvědomila jsem si, že znám „několik“ Tomášů a „několik“ jeho nejvýraznějších vlastností. Jestliže je se svými kluky a honí se po škole, píchají se špendlíky, rozčilují profesory i své spolužáky, tak je to jednoznačně dětinskost a infantilnost, ztřeštěnost a ohromná vitalita. Ale pak taky existuje „další“ Tomáš, který je na prvním místě hodný a milý. Tento Tomáš dělá vše s ohromnou pečlivostí, s určitou něhou se stará o své blízké a nikoho by nenechal na holičkách. A takovýchto „různých“ Tomů s různými typickými vlastnostmi je nespočet. Objevují se a mizí podle Tomášovy nálady, podle počasí, ročních období, měsíčních fází a jiných, mě zcela záhadných, aspektů. Ale všichni tito Tomové jsou nesmírně charismatičtí a inteligentní, milují sport a hudbu, užívají si života, milují svou rodinu a život, který mu dala. Tento život se snaží prožít naplno a nepromarnit z něj ani sekundu. Jak španělština krásně označuje, žije „mucha marcha“.
Jak jsem řekla, miluje hudbu. A to takovým způsobem že byly v jeho životě roky, kdy nedělal nic jiného, než poslouchal svůj rock. Učil se na kytaru nejlehčí party oblíbených skladeb. Jezdil s tátou po koncertech milovaných kapel. Z tohoto období si do dnešní doby donesl obrovský přehled o hudební scéně. A také o hře na kytaru. V téhle oblasti je nepřekonatelný. Nebudu Vám popisovat, jak dokáže podle prvních dvou taktů poznat každou skladbu, ani jak dokáže výborně hrát na kytaru a ještě ke všemu to vysvětlit začátečníkovi, ale prostě to umí. Další věc, kterou miluje, je pohyb – zaprvé za míčem a za druhé po zasněženém svahu dolů. S fotbalem tuto sezónu nedobrovolně skončil, takže to nebudu moc rozebírat. Ale snowboardingu by se nikdy nevzdal a má velkou touhu se v něm neustále zdokonalovat. Od léta mluví o tom, jak se těší na hory a měsíc před prvním sněhem vytahuje svoje žluté prkno, aby se na něj mohl koukat, leští helmu a brýle a připravuje se. Snowboarding je jeho obrovská láska. Ale tím se neuživí, takže čím by se chtěl živit pan Poláček? Sní o kariéře doktora. Doufá, že po střední škole nastoupí na medicínu a zdárně ji dodělá. Vybírá ještě z několika oborů, ale vzhledem k tomu, že za sebou nemá ještě ani maturitu není s přemýšlením kam spěchat.
Za toto všechno toho člověka nesmírně obdivuji a jsem na něj pyšná. Kdybych věděla, komu poděkovat za to, že s ním smím trávit tolik času, kolik trávím, bylo by to to největší a nejhlasitější „díky“, co kdy svět slyšel. Není pro mě důležitý jako pro muslima cesta do Mekky, jak již někdo řekl. Ale on je pro mě ona Mekka. Až dojdu do Mekky, až pochopím, vše co si myslí, a budu přesně vědět, co kdy udělá a co řekne, až ho stoprocentně poznám, budu v cíli. I když už ne s ním. I muslim musí Mekku opustit. Důležité je do ni dojít, navštívit ji, poznat ji."