Podle encyklopedie „soubor psychogenně podmíněných fyziologických reakcí provázející subjektivní nepříznivě prožívané emocionální stavy (afekty, city, nálady). Vnější projev (doprovod) hlubokého duševního pohnutí nelibého či libého charakteru, bolesti a intenzívně prožívaných emocí. Pláč jako soubor psychofyziologických procesů charakterizují pozorovatelné změny, jejichž vzájemný poměr je značně proměnlivý (slzení, stahy obličejových svalů, překrvení spojivky a kůže obličeje, nepravidelný dech, vzlykavé zvuky, zalykání se). Důležitou funkcí pláče je snížení psychického napětí v rámci aktuálního psychického stavu.
Podle mě noční můra. Něco, co má nade mnou navrch. Fantom, který se objeví, ať už jsem sama nebo s blízkými. Už pár chvil před tím než se projeví i na pohled, vím že se blíží, a ať udělám cokoli, chce ven. Nepomůže utéct do ústraní, začít si povídat nebo se začíst do knížky. Nějakou smysluplnou aktivitou toho fantoma jen posunu na jeho cestě k povrchu kousek zpět, ale za chvíli je tady, větší silnější a prostě potřebuje ven. Je mu jedno, že jsem zrovna pěkně nalíčená, že mě uvidí a uslyší přátelé, které nechci trápit mými slanými slzami, že můj pláč moc trápí i mého přítele, že nechci, aby se mě máma vyptávala, proč pláču, že nechci, aby se paní profesorka divila, co mi řekla tak strašného, že kvůli tomu musím plakat,…na nic z tohoto nebere pláč ohled. Prostě se zrovna teď rozhodl, že všechny slzy a vzlyky musí ven…
A poslední dobou se rozhoduje, že chce ven nějak moc často….
Podle mě noční můra. Něco, co má nade mnou navrch. Fantom, který se objeví, ať už jsem sama nebo s blízkými. Už pár chvil před tím než se projeví i na pohled, vím že se blíží, a ať udělám cokoli, chce ven. Nepomůže utéct do ústraní, začít si povídat nebo se začíst do knížky. Nějakou smysluplnou aktivitou toho fantoma jen posunu na jeho cestě k povrchu kousek zpět, ale za chvíli je tady, větší silnější a prostě potřebuje ven. Je mu jedno, že jsem zrovna pěkně nalíčená, že mě uvidí a uslyší přátelé, které nechci trápit mými slanými slzami, že můj pláč moc trápí i mého přítele, že nechci, aby se mě máma vyptávala, proč pláču, že nechci, aby se paní profesorka divila, co mi řekla tak strašného, že kvůli tomu musím plakat,…na nic z tohoto nebere pláč ohled. Prostě se zrovna teď rozhodl, že všechny slzy a vzlyky musí ven…
A poslední dobou se rozhoduje, že chce ven nějak moc často….