Dokonalý svět

Už jsem Vám někdy říkala, že bych chtěla žít ve světě, ve kterém se budou lidé zajímat o něčí sexuální orientaci asi tolik, jako o to jakou má rád zmrzlinu a kolik má sourozenců? A samozřejmě by v takovém světě na to dotazovaný bez okolků odpovídal. Stejně jako na otázky o nejoblíbenějším filmu a jídle. Jen tak pro zajímavost a ne se nad tím dohadovat, spekulovat, vymýšlet si apod.! Vždyť je to úplně jedno. Jiná orientace není nemoc a už vůbec není nakažlivá. Jak to ovlivní váš pohled na člověka? Nebudete se ho možná pak snažit sbalit. To je tak všechno. Vždyť to je, jako byste ho chtěli soudit, podle toho s jakou barvou vlasů se narodil. To už trochu zavání nacismem, nemyslíte? Dobrá rasa, špatná rasa.

Dejme tomu, že mě kamarádka seznámí s jejím novým spolužákem. Informace o tom jaké knihy čte, mi může v mnohem větší míře napovědět, jestli si s ním mám co říct či ne, než informace o tom zda je gay, heterosexuál nebo bisexuál. Zdá se mi však, že kdyby řekl, že je gay, někteří lidé by ho zavrhli, i kdyby jejich nejoblíbenější knihu dokonce sám napsal.

Proč se také v souvislosti se sexualitou používá slovíčko „přiznat“? „Přiznala, že je lesbička.“ Copak PŘIZNÁVÁME, že jsme vegetariáni? PŘIZNÁVÁME, že zbožňujeme Brada Pitta, popřípadě neméně sličnou manželku Angelinu Jolie? PŘIZNÁVÁME, že máme rádi pěší turistiku? PŘIZNÁVÁME, že nesnášíme pokrytectví?

Who said it is bad?