Čtu teď jednu oddychovou knížku. Jmenuje se to „Oněgin byl Rusák“ a napsala to Irena Dousková. Je to takové hodně volné pokračování Hrdého Budžese, jestli znáte. Má tam některý fakt trefný a vtipný postřehy. A právě že sem tam taky dobrý básničky. Takový říkanky spíš. Jednu jsem poupravila dle obrazu mého a zveřejňuji:-) Bez kontextu to vůbec nezní tak skvěle, ale věřím, že máte velkou představivost:-P 
Ptáš se mě letmo jak se mám
Jak se má člověk, když je sám?
Novýho nic – pes by tu zašel
Mám trochu rýmu, trochu kašel
Taky mám milence Ne lásku
chodíme občas na procházku
když nejsme zrovna v posteli
Co tomu říkáš, příteli?
Je to věc zvyku, lásky ne
ať mi to pánbůh promine
Vždyť každej se rád poveselí
A to je všechno, to je celý
Píšu to psaní potmě vstoje
jen měsíc zírá do pokoje
Jenom ta luna prokletá –
jak by řek nějakej poeta
Co vůbec mají básníci
na tomhle blbým měsíci?
Tak končím, co víc můžu psát
abych nemusela Ti lhát
Mé nitro do noci křičí, ale
nechci psát tvoje… Nejsem ničí
P.s.: Neberte to osobně! ;) Známe dnešní mládež, že? Samá vztahovačnost a egocentrismu:-p
Ptáš se mě letmo jak se mám
Jak se má člověk, když je sám?
Novýho nic – pes by tu zašel
Mám trochu rýmu, trochu kašel
Taky mám milence Ne lásku
chodíme občas na procházku
když nejsme zrovna v posteli
Co tomu říkáš, příteli?
Je to věc zvyku, lásky ne
ať mi to pánbůh promine
Vždyť každej se rád poveselí
A to je všechno, to je celý
Píšu to psaní potmě vstoje
jen měsíc zírá do pokoje
Jenom ta luna prokletá –
jak by řek nějakej poeta
Co vůbec mají básníci
na tomhle blbým měsíci?
Tak končím, co víc můžu psát
abych nemusela Ti lhát
Mé nitro do noci křičí, ale
nechci psát tvoje… Nejsem ničí
P.s.: Neberte to osobně! ;) Známe dnešní mládež, že? Samá vztahovačnost a egocentrismu:-p